Chytrý způsob práce a budoucnost tradičních kanceláří

Opravdu aktuální situace kolem pandemie představuje konec pro kanceláře tak, jak je známe? Pravděpodobně ne. Na druhou stranu můžeme pozorovat zvýšený zájem o více flexibilní pracovní podmínky, dodává britský konzultant pracovního prostředí Andy Lake. Jak vypadá budoucnost pracovišť jeho očima?

Od roku 2013, kdy Any Lake vydal svou první publikaci se jménem Smart Flexibility uběhlo několik let, během kterých měl možnost pracovat na mnoha projektech. Například na publikaci Smart Working, the British Standards PAS 3000:2015 – Smart Working Code of Practice a spoluprácoval i s Evropskou komisí, kde vedl program Office of the Future.

Britský konzultant pracovního prostředí Andy Lake

Když jsme se Andyho zeptali na chytrý způsob práce, více se rozpovídal o procesech, než o tom, jak samotná pracoviště vypadají.

„Chytrý způsob práce je založen na moderním řízení procesů, používání technologií a řízení lidí na základě důvěry a výsledků. Pomocí této metody lze dosáhnout cíle více flexibilně a dynamicky. Není to jen o technologiích – změnit se musí třeba i celkový způsob myšlení.“

Potřebujeme vůbec sdílenou kancelář?

Rychlý vývoj nových technologií a digitalizace způsobují poprask mezi společností. Všechno je nyní možné, alespoň co se týče toho, jak lze organizovat naši pracovní činnost a následně provést její exekuci. Mluvíme o paradigmatu, tedy přechodu od zaměření se na pracoviště k více komplexnímu řešení zaměřenému na proces práce, který není vázaný konkrétními prostory.

„Během 20. století, kdy docházelo k formování aktuálního uspořádání práce se firmy soustředily  hlavně na lidi,  zdroje a dokumenty.  Dnešní digitální doba k těmto základním prvkům přidává decentralizaci, přesun práce k lidem a dematerializaci, kdy se výrobky stávají službami. Způsob práce se změnil. Právě to přivedlo Andyho k otázce, zda má ještě nějaký smysl to, zda-li má docházení na pracoviště ještě vůbec nějaký smysl. Jedním takovým příkladem je firma WordPress, která navzdory miliardovým obratům nevlastní téměř žádné prostory.

Prácovat jinde než v kanceláři

„Velkou neznámou je pro mě spojitost mezi sociální infrastrukturou a prací. Je více než zřetelné, že lidé v kancelářích se zdržují převážně tam, ale stále tu máme ty, kteří pracují z domu nebo z kaváren. Jak vnímají tato prostředí? A měly by být kavárny a další podobné prostory více uzpůsobené pro práci?“

Andy Lake tak vyvolává diskuzi o tom, jestli by měla být další místa uzpůsobená k tomu, aby více podporovala produktivitu práce a celkový komfort.

„Myslím si, že dalším oříškem je trend menších bytů a to, že tyto prostory nejsou k práci přizpůsobené. Velkou nevýhodou je i setkávání se s obchodními partnery nebo schůzka se zákazníky, která doma prostě probíhat nemůže. V budoucnu budou uvnitř bytových komplexů vznikat sdílení kanceláře, což by mohlo zmíněnou problematiku vyřešit. Tento trend již můžeme pozorovat ve formě sdílených kanceláří typu co-working. Vše je ale teprve na začátku.

format_quote

Měla by  veřejná a další místa být více uzpůsobená pro to, aby více podporovala produktivitu práce a celkový komfort?

Hrozba jménem virus

Je květen 2020. Jsme uprostřed období světové pandemie, kdy většina zemí začíná s uvolňováním a všechno se tak pomalu začíná vracet zpátky do normálu. Tedy až na kancelářský sektor, kterému se právě doba pandemie stala osudným, a který se náhle stal více flexibilnějším.

„Pandemie otevřela hodně lidem oči. Původní odpor vůči práci z domova se změnil a jsme více flexibilní. Také jsme přišli na to, že lidský kontakt nenahradí ani ta nejlepší video kamera. Skvělým příkladem je třeba firma Twitter, která svým zaměstnancům nabídla neomezenou možnost práce z domova a to na dobu neurčitou. Byli připraveni a na změny se všichni adaptovali velmi rychle.“

Vliv vnějších zařízení

Mezi největší dopady pandemie patří naše nižší potřeba se setkávat a nezdržovat se na místě, kde se v jeden moment vyskytuje hodně lidí. Andy Lake tyto dopady vnímá více jako dočasné, ale zároveň předpokládá i to, že si něco z toho ponecháme i nadále.

„Troufám si říct, že požadavky na práci mimo kancelář budou i nadále vzrůstat. Současně dojde i ke zlepšení technologií, prostřednictvím kterých se v budoucnu budeme virtuálně setkávat. Obrazovky budou větší a zlepší se i kvalita audio přenosů, což nyní většina z nás vnímá jako nedostatek. Budoucnost vidím více dynamickou,“ dodává.

„Časem se design kanceláří tak jak ho známe, adaptuje a většina prostor se zmenší kvůli nižšímu využívání kanceláří. Takhle vidím dalších 5 let, dodává.“

format_quote

Troufám si říct, že požadavky na práci mimo kancelář budou i nadále narůstat. 

Dobrá akustika je klíčová

Problémům s akustikou se únikem z kanceláří jen tak nezbavíme. Naopak. Nové technologie, v podobě virtuálních meetingů a chytrý způsob práce si žádají nová řešení, se kterými je nyní třeba na rozdíl od let předešlých počítat.

„Akustické podmínky v kancelářích jsou uživateli vnímané jako něco „navíc“. Luxus. Setkávám se s tím ostatně na denní bázi, kdy pracuji s klienty, které právě tento problém trápí. Většina z nich vůbec netuší, že ke zlepšení akustického komfortu nejsou kolikrát potřeba až tak velké prostředky, a že je vše mnohem víc dostupnější, než se domnívají. Při výběru akustického řešení se s klienty snažím vždy vyjít vstříc jejich požadavkům, hlavně co se týče designu.

To vše se pak podřizuje aktivitám, které na pracovišti probíhají a počtu lidí. Je to hodně individuální, ale svou práci bych za nic nevyměnil.“

 

Text: Lars Wirtén