Nezbytnou součástí educare je dobré akustické prostředí v mateřské škole

Švédské mateřské školy jsou již dlouho spojovány s integrovaným přístupem, v němž se kombinuje vzdělávání s péčí, mezinárodně známým jako educare. Aby se však péče o děti, jejich rozvoj, hra a vzdělávání mohly plodně propojit, musí mít mateřské školy vhodný fyzický design. To se v neposlední řadě týká akustického prostředí.

Nejdůležitější dokument, kterým se řídí švédské mateřské školy s názvem, Učební osnovy pro mateřské školy (Lpfö 18),prošel před dvěma lety revizí. V revidovaných učebních osnovách, které jsou založeny na holistickém pohledu na děti a jejich potřeby, v němž jsou zkoumání, hra, tvořivost, vedení a učení pro děti integrovanými procesy, je přístup ke vzdělávání a výuce popsán jednoznačně.

To, co bylo dříve nejasným základním přístupem uplatňovaným ve švédských mateřských školách, se nyní stalo definovaným cílem švédské Národní agentury pro vzdělávání, která je ve Švédsku odpovědná za mateřské školy, všeobecné školy a vyšší střední školy.

Švédské školky nejsou považovány ani za obecný rekreační prostor pro děti, ani za čistě vzdělávací prostředí, ale spíše za hravé vzdělávací prostředí, kde je hra základem pro učení a rozvoj. To znamená, že je třeba povolit a podporovat velké množství zvuku a zároveň mít možnost ovlivňovat akustické prostředí. Fyzická podoba prostor mateřské školy proto musí splňovat určité požadavky.

Švédské školky se vyznačují hravým prostředím, kde je základem učení a rozvoje hra.

Objevitelský přístup

Annika Palmgren původně pracovala jako učitelka v mateřské škole a má s předškolním vzděláváním a výukou ve Švédsku 30 let zkušeností. Na univerzitě vystudovala pedagogiku a rozvoj školství a od roku 2013 pracuje jako konzultantka na projektech, které podporují a rozvíjejí činnost nezávislých i obecních mateřských škol. Pracuje také na mezinárodních projektech rozvoje škol ve Skandinávii.

Bývalá učitelka mateřské školy Annika Palmgren pracuje jako konzultantka na projektech, které podporují a rozvíjejí činnost nezávislých i obecních mateřských škol.

Annika říká, že mluvit ve světě předškolního vzdělávání o výuce bylo dříve kontroverzní, protože to mohlo být chápáno tak, že učitelé v předškolním vzdělávání by měli vést výuku jako ve školní třídě a říkat dětem, jak se věci mají a co mají dělat. Revidované osnovy definují vyučování jinak.

„Základem je objevitelský a komunikativní přístup, v němž je učebním nástrojem hra. Děti znalosti generují společně pod vedením učitelky,“ vysvětluje Annika.

Žádné požadavky na výsledky učení

Základní myšlenka spočívá v tom, že pedagogové by měli mít schopnost rozpoznat zájmy dětí, které se projevují při hře, a pomoci jim tak rozvíjet a rozšiřovat jejich znalosti.

„Děti by v předškolním věku měly získat co nejvíce zážitků a v neposlední řadě rozvíjet komunikační dovednosti a prožívat věci všemi smysly. Ve švédských mateřských školách však žádné výsledky učení vyžadovány nejsou,“ vysvětluje.

Ústředním bodem vzdělávacího poslání je soubor základních hodnot, jejichž cílem je vychovat z dětí demokratické občany.

„Školky by měly mít pochopení pro různé kultury a poskytovat různé pohledy na okolní svět. Každý člověk je jedinečný a má právo být vyslechnut, ale zároveň má demokratické povinnosti. To jsou hodnoty, které musí školky reflektovat a sdělovat,“ říká Annika.

„Lidé jsou komunikativní a společenští jedinci, což vyžaduje prostředí, které tyto vlastnosti podporuje. Dobrá akustika k odolnosti přispívá tím, že vytváří prostředí příznivé pro učení, rozvoj a především pro odolné zdraví.“

Dobré vzdělávací prostředí s prostorem pro hru

Hra jako nástroj učení a rozvoje vyžaduje prostředí, kde je zvuk povolen i umožněn, aniž by představoval zdravotní riziko. Předškolní zařízení by mělo být místem pro hru a objevování. Malé děti mají mnoho emocí, které potřebují vyjádřit a sdělit prostřednictvím různých zvuků: křiku, smíchu, pláče, jazyka.

„Je třeba navrhovat prostředí pro hraní, které zároveň poskytuje dobré podmínky pro učení a práci. K tomu je nutné, aby byla akustika budovy pro tyto účely řešena a aby je i podporovala. Při našich učebních osnovách nesmí docházet k situacím, kdy by pedagogové neměli jinou možnost než říci dětem, aby byly zticha, jen proto, že hladina zvuku je příliš vysoká. Zároveň školky potřebují prostory, kde mohou děti najít klid a odpočinek, a také oddělené prostory, kde mohou vyučující plánovat, komunikovat a přemýšlet.“

Annika zdůrazňuje, že akustické prostředí dětí je důležitým aspektem při budování odolné společnosti.

Souběh odborných znalostí

Jinými slovy – v mateřské škole musí v symbióze fungovat mnoho různých potřeb a činností, aby byly naplněny cíle a definice uvedené v osnovách. To má přímý dopad na fyzickou podobu prostor mateřské školy.

„Je třeba, aby se architekti a další techničtí odborníci (například akustičtí technici) sešli s pedagogy a řediteli škol a diskutovali s nimi o potřebách a obsahu osnov předškolní výuky ještě předtím, než začnou projektovat prostory školky. Všichni zúčastnění musí vědět, na co mají děti ve svém vzdělávacím a učebním prostředí nárok. Práce musí vždy vycházet z potřeb dětí. Koneckonců jsou to právě ony, kdo budou v těchto prostředích trávit čas. Jejich vzdělávací prostředí musí být řešeno tak, aby jim umožňovalo komunikovat a jednat ohleduplným způsobem, stejně jako pedagogové potřebují ohleduplné pracovní prostředí. Domnívám se, že je nezbytné, aby byly zohledněny odborné znalosti všech zúčastněných, a to na základě potřeb dětí.“

Mateřské školy budoucnosti pohledem Anniky

Předškolní zařízení se v jednotlivých zemích liší. Švédsko má svůj vlastní teoretický základ pro učení a rozvoj dětí a model, podle kterého jsou předškolní zařízení ve švédském vzdělávacím systému nepovinnou formou školy. Na jedné straně mají vzdělávací poslání, na druhé straně hrají důležitou roli při formování společnosti a zároveň dávají rodičům a opatrovníkům stejnou možnost studovat nebo pracovat jako ostatní.

Školku vnímám jako demokratickou arénu a místo setkávání celé společnosti, které vítá jedinečnost všech jednotlivců a umožňuje každému projevit se a rozvíjet.

V jiných zemích leží v prvních letech života dítěte větší část odpovědnosti na domácím prostředí a rodině. Ptám se Anniky, jak by vypadala školka budoucnosti, kdyby o ní mohla rozhodnout a navrhnout ji.

„Školku vnímám jako demokratickou arénu a místo setkávání celé společnosti, které vítá jedinečnost všech jednotlivců a umožňuje každému projevit se a rozvíjet. To je základním kamenem společnosti, která vychovává budoucí demokratické občany. Chci také zdůraznit aspekt internacionalizace. Přestože děti žijí ve Švédsku, jsou spojeny s Evropou a zbytkem světa. Tato perspektiva je důležitá, aby děti mohly vyvíjet nástroje pro soustavný rozvoj a položit základy pro své budoucí znalosti. V tom všem hraje ústřední roli jazyk, a tedy i akustické prostředí.“

Text: Lars Wirtén