Srozumitelná komunikace na pohotovosti v Lübecku

„Výsledkem je úžasně tiché pracovní prostředí, které je oporou práce našich lékařů a sester a tuto práci i zlepšuje,“ říká doktor Sebastian Wolfrum.

Sebastian Wolfrum ve fakultním lékařském středisku v Lübecku ve Šlesvicku-Holštýnsku pracuje na pozici vedoucího lékaře interdisciplinární pohotovosti. Z nového oddělení je nadšený. Dočasné řešení v podobě modulového přístavku nakonec nahradí nová hlavní budova, kde bude pak pohotovost sídlit.

Do té doby bylo na horním podlaží dočasné budovy vytvořeno oddělení, které nabírá pacienty při nedostatku lůžek jinde. Bylo postaveno za pouhých šest měsíců a dá se kompletně demontovat..

Přestože se jedná o krátkodobé řešení, mělo v diskuzích, které mezi sebou při návrhu budovy vedli architekti, lékaři a zástupci pacientů, svou váhu i akustické prostředí. 

„Brzo jsme přišli na to, že potřeba klidu a soukromí tvoří jeden z nedůležitějších prvků při návrhu,” prohlašuje Sebastian Wolfrum. Proto se optimalizovala akustika na celé pohotovosti, a to včetně oddělení, kde pacienti čekají na další terapii nebo diagnostická vyšetření.

Při práci na pohotovosti musí celý tým dokázat dělat víc věcí najednou. Když přijde pacient, je jádro pozornosti zaměřeno na správnou diagnózu a plán léčby. Součástí toho všeho je i určení vhodných léků, sledování a zvládání strachu a smutku.Zdravotnický personál musí dávat bedlivý pozor na jakékoli změny zdravotního stavu pacienta a současně být nápomocen rodinným příslušníkům a příbuzným a jednat s nimi 

„I v náročné a stresující situaci musíme být schopni komunikovat přesně a srozumitelně, abychom zajistili maximálně efektivní a rychlé určení diagnózy a ošetření,“ říká Sebastian Wolfrum. „To je životně důležité. Nemůžeme si dovolit nechat se něčím vyrušovat nebo něco špatně pochopit. Jeden slabý článek tohoto řetězce dokáže celý proces snadno ohrozit.“ 

Pro většinu pacientů je návštěva na pohotovosti stresující zážitek, který je často spojený s velkými bolestmi a šokem. 

„Čím víc dokážeme předcházet zbytečným zdrojům stresu, tím je to pro naše pacienty, jejich rodinné příslušníky a návštěvníky lepší. Hluk může vyvolávat znepokojení, zvláště když člověk neví, co ho způsobuje. Hluk narušuje spánek, a tím zasahuje do této nezbytné fáze uzdravování. Kdekoli se nám podaří snížit vyrušování, přispíváme k uzdravování a zlepšujeme kvalitu práce,“ vysvětluje Sebastian Wolfrum. 

Řada studií došla k závěrům, že optimální pracovní prostředí zlepšuje kvalitu práce i efektivitu jednotlivých zaměstnanců. V rámci úkonů, k nimž je potřeba koncentrace a komunikace, se hluk opakovaně řadí mezi nejvíce rušivé činitele. 

Studie provedená ve Velké Británii prokázala, že na pohotovostech probíhá 80 % komunikace z očí do očí nebo po telefonu. Pokud pracovní postupy na pohotovostech narušuje nebo negativně ovlivňuje zbytečný hluk, zvyšuje se riziko výskytu chyb. 

„Na novém oddělení máme pod kontrolou zbytečné vyrušování i stres, což přispívá ke srozumitelné a klidné komunikaci a zlepšuje bezpečí a dobrý pocit pacientů. Práce nám tak jde daleko lépe od ruky, své přínosy to má i pro naše pacienty.“ 

Podle Sebastiana Wolfruma by se neměly podceňovat ani psychosociální výhody, které to přináší týmu na pohotovosti. Důležitou roli tady hrají týmový duch a loajalita. 

„Čím méně se budou naši zaměstnanci věnovat neshodám v rámci týmu, tím více času můžeme věnovat ošetřování pacientů. Vývoj představuje ústřední prvek lékařství. Měl by proto tvořit i ústřední prvek při navrhování prostor, kde se lékařství praktikuje. Cílem nás všech by měl být neustálý vývoj, který vytváří optimální prostředí pro práci i znovunabytí sil.“ 

Foto: Hans Georg Esch